Představujeme: Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
VŠCHT Praha: Když se věda mění v praxi a inovace v příležitost
Je na čase si představit již pátou výzkumnou instituci v oblasti chemie, materiálových věd, potravinářství a technologií. VŠCHT v Praze je unikátní institucí v rámci českého i evropského vysokoškolského prostoru. Je jedinou vysokou školou v Česku, která se výhradně specializuje na chemii a chemické technologie v celé jejich šíři – od základního výzkumu po aplikace v průmyslu, farmacii, životním prostředí nebo potravinářství. VŠCHT byla založena už v roce 1952, ale její kořeny sahají až do Vysoké školy technické (ČVUT) z 18. století. Má tedy za sebou více než 300 let tradice technického vzdělávání. Škola má špičkové vybavení, podporuje praktické dovednosti a je velmi aktivní v popularizaci vědy. Její YouTube kanál a podcasty mají edukativní charakter a oslovují i širokou veřejnost.
Do projektu CEVOOH je blíže zapojen Ústav udržitelnosti a produktové ekologie (SUPRE), který je součástí Fakulty technologie ochrany prostředí (FTOP) VŠCHT Praha. Ústav se dlouhodobě zaměřuje na propojení vědy, vzdělávání a praxe v oblasti udržitelnosti a ochrany životního prostředí. Hlavními směry činnosti jsou hodnocení životního cyklu (LCA), analýzu materiálových toků (MFA), surovinovou bezpečnost, posuzování materiálových a energetických toků, recyklačních technologií a dopadů na klima, cirkulární ekonomiku a udržitelný rozvoj průmyslu i měst. Výzkumníci a studenti SUPRE hledají inovativní způsoby, jak snižovat ekologickou stopu lidské činnosti, a výsledky přenášejí přímo do praxe – spolupracují s firmami, státní správou, municipalitami i neziskovým sektorem. SUPRE se vedle výzkumu věnuje i vzdělávání nové generace odborníků a modernizaci výukových metod. Rozvíjí digitální kompetence studentů prostřednictvím využití informačních systémů, virtuálních laboratoří, simulací a e-learningových platforem. Aktivně podporuje otevřené vzdělávací zdroje a nové formy spolupráce s partnery z průmyslu, výzkumu a inovativních startupů. Díky svému zaměření s jasným přesahem do praxe přináší SUPRE do projektu CEVOOH nejen odborné zázemí pro testování a implementaci inovací v oblasti udržitelnosti, ale také dlouholeté zkušenosti s vývojem metodik, zapojováním stakeholderů a formulováním environmentálních politik v českém i evropském kontextu.
SUPRE VŠCHT v rámci projektu CEVOOH:
- reviduje a navrhuje ekodesign obalových materiálů, vytváří databáze environmentálních aspektů obalů,
- propojuje analýzy životního cyklu (LCA) a geografické informační systémy (GIS) v oblasti produkce a využívání odpadů, a na základě LCA vyvíjí kritéria nejlepších dostupných technik (BAT),
- identifikuje indikátory cirkularity – bariéry oběhového hospodářství,
- hodnotí environmentální dopady koncepcí nakládání s odpady, ať už se jedná o jejich materiálové či energetické využití, dekontaminační technologie či staré ekologické zátěže.
Zvláštní pozornost si zaslouží interaktivní nástroje PruSym a ParaBAT, které vznikly v rámci pracovního balíčku WP 1.E Průmyslové odpady. Zde vznikla spolupráce VŠCHT s partnery konsorcia jako je Česká informační agentura životního prostředí (CENIA), Vysoké učení technické v Brně (VUT) a Ústav chemických procesů Akademie věd ČR (ÚCHP). Pojďme si blíže tyto nástroje představit.
„Průmyslová symbióza v interaktivní platformě“
Nástroj PruSym slouží k mapování materiálových toků z klíčových průmyslových odvětví ČR. Využívá přitom geografický informační systém (GIS), takže výsledky lze zobrazit v mapě, včetně prostorových souvislostí. Uživatelé tak snadno uvidí, kde vzniká největší ekologická zátěž, ale také kde je prostor pro inovace. PruSym jde nad rámec běžného hodnocení BAT. Umožňuje srovnávat environmentální přínosy různých technologií pomocí jednotného hodnoticího rámce, který zohledňuje materiálovou efektivitu, uhlíkovou stopu i možnosti cirkulace surovin. To vše na základě reálných dat z provozů. PruSym není jen akademický model. Je to praktický nástroj pro firmy, veřejnou správu i odborníky, kteří potřebují činit rozhodnutí založená na datech. Pomáhá plánovat udržitelnější průmyslovou politiku, identifikovat potenciál pro inovace a podpořit přechod k cirkulární ekonomice. Určitě stojí za vyzkoušení na následujícím odkazu: https://prusym.wz.cz/.
„Technologie pod lupou – více než jen BAT“
Technologie, které snižují dopady na životní prostředí, dnes nestačí jen označit jako „nejlepší dostupné“ (BAT). Potřebujeme jít dál – hodnotit reálné přínosy, srovnávat alternativy a hledat to, co má skutečný dopad. Právě k tomu vzniká v rámci projektu CEVOOH nástroj ParaBAT, což je nový paralelní „benchmarkingový“ analytický nástroj, který umožňuje systematicky porovnávat environmentální přínosy různých technologií včetně těch, které překračují rámec BAT. Nejde jen o splnění minimálních požadavků, ale o hledání nejefektivnějších řešení pro konkrétní podmínky průmyslu, regionů i celé společnosti. V čem je výjimečný? Na rozdíl od jiných tradičních nástrojů porovnává technologie napříč různými obory a kontexty, zohledňuje komplexní ukazatele jako je uhlíková stopa, materiálová náročnost nebo přínos k cirkulární ekonomice, a nabízí uživatelsky přívětivý přístup, který využijí jak experti, tak tvůrci politik nebo firmy plánující inovace. Využitelný je například při plánování investic do modernizace výroby, nastavení veřejné podpory inovací nebo hodnocení účinnosti opatření v oblasti klimatu a surovin.
prof. Ing. Vladimír Kočí, Ph.D. MBA, vedoucí výzkumného balíčku 1.F v projektu CEVOOH
Otázky pro řešitele projektu a vedoucího Ústavu udržitelnosti a produktové ekologie VŠCHT Praha – doc. Ing. Vladimír Kočí, Ph.D. MBA.
1) Který výstup považujete za největší výzvu, a to jak z hlediska odborné či časové náročnosti na přípravu, tak z hlediska odborného přínosu daného výsledku?
Největší výzvou je rozšiřování nástroje ParaBAT o další technologická odvětví. Díky zájmu kolegů a kolegyň z MŽP o ParaBAT jsme dostali za úkol adaptovat tento nástroj i na pro nás nová technologická odvětví jako je výroba oceli, hutnictví, sklářství a podobně. Ačkoli je to pro nás časově náročné, je to nesmírně zajímavé a poučné. Díky tomu jsme se v naší expertíze zaměřené na LCA posunuli o značný kus dále, a nyní se nebojíme pustit do studií životního cyklu i pro různá další průmyslová odvětví.
2) Nastaly v průběhu Vaší dosavadní práce nějaké obtíže a komplikace, s kterými jste se museli v průběhu řešení projektu vypořádat?
Největší komplikací bylo vytvoření webového rozhraní nástroje PruSym a ParaBAT. Při přípravě projektu jsme si na tyto práce vyčlenili určitý rozpočet, ale během řešení projektu výrazně narostly ceny prací v IT. Sehnat spolehlivého pracovníka v oblasti IT, který by dodržoval termíny a spolehlivě dokončoval zadané úkoly je někdy nad naše síly. Náš současný kolega pracuje v zásadě spolehlivě, tak pevně věříme, že nám to vydrží. Z naší zkušenosti také vyplývá, že je třeba podobné práce plánovat s vyššími náklady na IT práce.
3) Kolik výzkumníků z VŠCHT je zapojeno do práce na projektu CEVOOH? Podílí se přípravě výstupů i studenti?
Během řešení projektu se do našeho pracovního balíčku postupně zapojilo 8 pracovníků. Někteří měli časově ohraničené úkoly a po jejich splnění (prvních 3 letech projektu) řešitelský tým opustili. Jiní jsou do projektu zapojeni po celou dobu. Díky podpoře TAČR pro ukrajinské kolegy zasažené válkou na Ukrajině jsme měli možnost navýšit rozpočet projektu o osobní náklady na výzkumnici z Ukrajiny, která se od dubna 2022 stala nedílnou součástí našeho týmu. V současnosti se podílí na vývoji nástroje ParaBAT.
Ing. Aleš Paulu, Ph.D., výzkumník projektu CEVOOH
Ivanna Harasymchuk, M.Sc., výzkumnice projektu CEVOOH
Ing. et Ing. Tatiana Trecáková, Ph.D., výzkumnice projektu CEVOOH