Představujeme: Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v. v. i.
Centrum environmentálního výzkumu: Odpadové a oběhové hospodářství a environmentální bezpečnost (CEVOOH) vzniklo s podporou Technologické agentury České republiky v rámci 2. veřejné soutěže Programu na podporu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací v oblasti životního prostředí – Prostředí pro život. Projekt byl připraven pro potřeby aplikovaného výzkumu Ministerstva životního prostředí, které je hlavním uživatelem výsledků projektu. Centrum se zaměřuje na výzkum v oblasti odpadového hospodářství a přechodu České republiky z lineárního na cirkulární hospodářský model. S ohledem na to, že je tato oblast tematicky velmi obsáhlá, koordinuje Centrum výzkum a odbornou činnost prováděnou osmi univerzitami a výzkumnými organizacemi. Jednou z nich je i Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, veřejná výzkumná instituce, jehož role v projektu CEVOOH je stručně představena v následujícím medailonku.
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v. v. i., byl původně založen jako Státní ústav hydrologický v prosinci 1919 a řadí se tak mezi nejstarší vědecké instituce v Čechách a na Slovensku. V současnosti je veřejnou výzkumnou institucí zřizovanou Ministerstvem životního prostředí a má sídlo v Praze a pobočky v Brně a v Ostravě.
VÚV TGM se dlouhodobě zabývá studiem a výzkumem nejen v oblasti čištění odpadních vod a testování účinnosti čistíren odpadních vod, ale též v oblasti hydrologie, extrémních jevů a změny klimatu, hydrauliky, ochrany podzemních vod, ochrany biodiverzity ve vodním prostředí, hospodaření s obaly a odpady, kompostování nebo vodou ve smyslu jejího významu jako kulturního dědictví.
Výzkum ve VÚV TGM také reaguje na aktuální témata v oblasti životního prostředí. Příkladem je instalace a provozování měřicí stanice s perloočkami rodu Daphnia na řece Bečvě v souvislosti s ekologickou katastrofou, která se na pomezí Zlínského a Olomouckého kraje odehrála v roce 2020 nebo výzkumem přítomnosti viru SARS-CoV-2 v odpadních vodách.
K zajímavostem, které je na pražském pracovišti VÚV TGM možno vidět, patří například 300 m dlouhý kanál na kalibraci vodoměrných vrtulí, který prochází přímo pod jednou z hlavních budov, nebo tzv. velká hydraulická hala, kde je možné modelovat různé extrémní povodňové jevy či ověřovat provozní stav zařízení. VÚV TGM také spolupracuje na výzkumu sucha, jeho predikce a dopadů na životní prostředí v ČR. Za kuriozitu lze považovat, že VÚV TGM jako instituce zabývající se studiem povodní, je občas sama, vzhledem ke své poloze na úrovni hladiny řeky Vltavy, povodněmi postižena.
Další informace o zaměření ústavu a jeho výzkumných aktivitách a výstupech projektů je možné najít na webových stránkách ústavu.
V rámci projektu CEVOOH se VÚV TGM podílí na řešení ve čtyřech výzkumných balíčcích. Konkrétně se jedná o balíček 1.B – Nové druhy odpadů a technologií, 1.C – Biologicky rozložitelné odpady, 2.A – Kontaminace vodního prostředí a 2.B – Kontaminace horninového prostředí, přičemž v balíčku 2.A působí VÚV TGM v roli koordinátora.
Na řešení balíčku 2.A se podílejí i další partneři projektu CEVOOH, konkrétně Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Ústav chemických procesů AV ČR, v. v. i., a Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy. Výzkum je zaměřen hlavně na problematiku znečištění vodního prostředí polutanty antropogenního původu, především farmaky, jejich rezidui a metabolity, a dále kontaminaci povrchových vod mikrobiálním znečištěním. V rámci řešení probíhá spolupráce i mezi jednotlivými pracovními balíčky, např. 1.B a 1.C, které řeší mimo jiné možnosti nových technik na zpracování kalů.
Otázky pro Ing. Miroslava Váňu, vedoucího koordinátora:
1) Jaké dosavadní výstupy projektu CEVOOH, na kterých se podílíte, považujete za nejzásadnější?
Zásadní výstupy pracovního balíčku 2.A, tedy provozně použitelná technologie pro odstraňování léčivých látek z odpadní vody a vypracování metodik, nás teprve čekají. Veškeré výzkumné aktivity, které jsme zatím udělali, lze považovat za jakousi přípravu pro tyto zásadní výstupy. Za dva roky řešení projektu jsme udělali analýzu používaných technologií na odstraňování léčivých látek a analýzu spotřeby, resp. prodeje léčiv v ČR za poslední 3 roky. Také jsme vytipovali místa, kde velké čistírny odpadních vod vypouštějí vyčištěnou odpadní vodu do málo vodných toků a kde je ovlivnění vodních organismů léčivými látkami největší. V neposlední řadě je možné jmenovat i vývoj experimentálního zařízení, které by mělo sloužit k čištění speciálních proudů odpadní vody, kde lze předpokládat vyšší koncentrace léčiv.
2) Nastaly v průběhu Vaší dosavadní práce nějaké obtíže a komplikace, s kterými jste se museli vypořádat?
Asi největším problémem je nedostatek dat o aktuální situaci v ČR, co se týče rozsahu a koncentrací léčivých látek v odpadní vodě, a dále o účincích léčivých látek na vodní prostředí. Informace a určitý přehled o situaci získáváme především ze zkušeností a výsledků řešených projektů jednotlivých partnerů konsorcia, ale též z odborné literatury a zahraničních zkušeností.
3) Kolik výzkumníků z VÚV TGM je zapojeno do práce na projektu CEVOOH?
Celkem je do řešení projektu CEVOOH v jednotlivých pracovních balíčcích zapojeno cca 25 výzkumných a technických pracovníků.
Velká hydraulická hala
Hydrologický model
Kanál na kalibraci vrtulí
